Jsem matkou dvou dcer, babičkou tří vnoučat, spisovatelkou a scenáristkou a jednoho dne jsem si řekla, že moje dospělé děti už mě nepotřebují, moje domácnost také ne a že bych se ráda podílela na domácnosti v poněkud širším slova smyslu. Na té české. A to právě teď, kdy se se světem kolem nás toho tolik děje, kdy se svět tak divoce rozhoupal. Kdy začíná být více než jasné, že „být zelený či zelená“ není idealistickým výmyslem osamělých cvoků, ale celosvětovou nutností. Because there is no planet B, jak praví jeden slogan.

Politici jsou u nás vnímaní jako podvodníci, kterým není radno věřit. Kdo za to může? Politici. A také občané, kteří je zvolili a pak jsou (oprávněně) naštvaní. Mě, když něco rozčiluje, tak to chci změnit. Když vidím v něčem smysl, chci přispět k tomu, aby se to podařilo. Domnívám se, že člověk by měl začít na svém „dvorečku“ tedy v místě, kde bydlí, což v mém případě je na Praze 4.  Narodila jsem se tu, vždy jsem tady bydlela a po celý život jsem se odtud nehnula. Což ale neznamená, že jsem spokojená s tím, jak to tu vypadá. I proto se hodlám podílet na zlepšení kvality života v této městské části.  Ráda bych usilovala o to, aby se Praha 4 se stala přátelštějším a zelenějším místem než v tuto chvíli je.

Jsem si jista, že politiku lze dělat čestně. Vždy jsem otevřeně říkala, co si myslím a v tom budu pokračovat. Svými knihami či scénáři jsem přispívala ke svobodnějšímu postavení žen, seniorů i dětí, totéž chci dělat v politice. Na srdci mi také leží kultura, především literatura, ráda bych podporovala v činnosti i místa, kde dochází k setkávání lidí, kteří čtou - tedy knihovny. Knížky a čtení by neměly být záležitostí výjimečných, ale všech. V některých zemích jsou knihovny centrem společenského dění, místem, kdy spolu lidé mluví o svých trápeních, knihovny v sobě mají potenciál napomáhat dětem, aby četly, starším lidem, aby se necítili osamělí.

Svoji kandidaturu v letošních komunálních volbách nevnímám jen jako vstup do politiky, je to pro mě především způsob, kterým přiložím ruku k dílu, aby se rozhýbaný svět dokutálel směrem ke svému co nejlepšímu přerodu. Každý z nás by měl nějakým způsobem tu ruku přiložit, protože je to na nás.