Jsem vděčná mé rodině, že jsem mohla vyrůstat a budu moci vychovávat další generaci na Starém Spořilově. Mezi domky, kde se lidé stále zdraví na potkání, kde lze někdy i nevnímat velkoměsto, a přesto žít ve čtvrti s výbornou občanskou vybaveností, kterou si pochvaloval už můj pradědeček.
Díky iniciativním a nápaditým sousedům jsem měla možnost zúčastnit se přeměny takzvaného Náměstíčka. Z nepřehledné křižovatky plné zaparkovaných aut se postupně stávalo kulturní místo, kde jsme se začali scházet. Právě tehdy mezi nás přišel i náš tehdejší starosta Petr Štěpánek. Jeho nápad, jak dopravně uzpůsobit křižovatku tak, aby vyváženě sloužila malým i velkým chodcům, řidičům, i jako prostor pro společenské události, našel obecnou podporu. Díky následné široké spolupráci mnoha stran, sousedů a především otevřenosti a vnímavosti zástupců na radnici, se podařilo vytvořit klidný parčík s lavičkami i parkovacími místy. O zeleň, lavičky a čistotu prostředí se se sousedy komunitně staráme a častokrát nám kolemjdoucí pochválí, jak se toto místo povedlo. Je hezké sledovat, jak jsou lavičky vytížené v průběhu celého dne a jak si děti mají kde venku hrát. Se sousedy jsme zde uspořádali mnoho akcí - dětské dny, mikulášské, zpívání koled a několik ročníků Zažít město jinak.
To, aby radnice naslouchala občanům, by mělo být přirozené a samozřejmé. Kandiduji do zastupitelstva Prahy 4 hlavně proto, aby byl hlas místních slyšet a řešily se účinně jejich každodenní problémy jakými jsou čistota ulic, oprava chodníků, kultivace zeleně a dalších veřejných prostranství i nová výstavba. Chtěla bych, aby se veřejnost mohla opět účastnit plánovaných setkání, na kterých bude moci přicházet s nápady a podněty k budoucímu vývoji v místě, které dobře zná. Tak, jako jsme se mohli účastnit setkání například k zastřešení Spořilovské, Generelu veřejných prostranství a dalších, která připravovalo minulé vedení radnice.
Věřím, že když nebudeme lhostejní a zapojíme se, budou v našem městě realizované smysluplné projekty. Přeji nám i našim dětem, abychom si jednou mohli říci - dělali jsme vše, co bylo v našich možnostech, aby se tu dobře žilo nám i nově příchozím.