15

Mgr. Eva Benešová

učitelka

Jako obyvatelka Michle jsem dlouhou dobu trpně snášela stupňující se problémy související s provozem těsně sousedícího BB Centra. Mnoho sousedů na věci veřejné většinou dávno rezignovalo s vědomím, že jim politici, kteří připustili vznik předimenzovaného administrativního komplexu vedle rezidenční zástavby, stejně nepomohou. Z kdysi klidné lokality se ve všední dny stává cosi mezi dálnicí a parkovištěm sloužícím převážně zaměstnancům přilehlých administrativních budov.

Po mé stížnosti zaslané radní Alžbětě Rejchrtové jsme zjistili, že současné vedení radnice s občany komunikovat chce, což mnoho místních povzbudilo – začali se aktivně zajímat o plánované stavební záměry a mluvit o katastrofální dopravní situaci. Mnozí začali pravidelně navštěvovat veřejnosti zpřístupněnou komisi územního rozvoje a výstavby a informovali ostatní. Většina si uvědomila potřebu vzájemné diskuze a spolupráce s těmi, kteří mají na život v naší čtvrti vliv. Z dlouho mlčících obyvatel se stávali sousedé, kteří se aktivně zajímají o své okolí a informují se navzájem o novinkách, k čemuž slouží i vlastní facebooková skupina.

Uspořádali jsme společně mnoho akcí od zdobení stromů v parku po velmi úspěšnou výstavu fotografií staré Michle. Ve spolupráci s radnicí jsme se zapojili do procesu revitalizace parku na rohu Michelské a V Zápolí, který je jednou z mála využitelných místních zelených ploch. V rámci spolku Domov Michle vydáváme vlastní občasník „Lachtan,“ jehož cílem je informovat i ty sousedy, kteří se příliš nepohybují na internetu.

Nikdo z nás se nebrání rozvoji lokality. Chceme ale takovou radnici, která občany připustí ke spolurozhodování o dalším směřování města, v němž by se dobře žilo i pracovalo, jezdilo i chodilo. Arogantní ignorace jsme si užili už dost.